Tajemství modrých květin: Vzácná barva přírody vděčí za svou existenci včelímu zraku

Historie fascinace modrou barvou

Starověká maska faraona Tutanchamona je zdobena lazuritem a tyrkysem a už staří Egypťané byli fascinováni modrými květinami, například modrým lotosem a dávali si záležet na zdobení předmětů modrou barvou. K barvení váz a šperků používali podmanivý syntetický pigment (dnes známý jako egyptská modř) a k výzdobě významných artefaktů včetně Tutanchamonovy masky polodrahokamy modré barvy, jako je lapis lazuli a tyrkys.

Modré barvivo na látky je dnes běžné, ale jeho kořeny sahají až do starověkého Peru, kde se modré barvivo používalo k barvení bavlněných látek již před 6000 lety. Do Evropy se modrá indigo barviva dostala z Indie v 16. století a barviva i rostliny, které je produkovaly, se staly důležitým zbožím. Jejich vliv na lidskou módu a kulturu je cítit dodnes, snad nejzřetelněji v modrých džínách a košilích. Dnes je mnoho modrých barev vytvořeno moderními syntetickými pigmenty nebo optickými efekty. Slavná fotografie modrozlatých šatů, která se stala virální v roce 2015, nejenže ukazuje, že modrá barva může stále fascinovat - zdůrazňuje také, že barva je stejně tak produktem našeho vnímání jako určitých vlnových délek světla.

Proč mají lidé tak rádi modrou?

Barevné preference lidí jsou často ovlivněny důležitými faktory prostředí v našem životě. Ekologické vysvětlení běžné preference modré barvy u lidí spočívá v tom, že je to barva jasné oblohy a čistých vodních ploch, které jsou známkou dobrých podmínek. Kromě oblohy a vody je však modrá barva v přírodě poměrně vzácná.

A co modré květiny?

Online databáze rostlin k průzkumu relativní četnosti modrých květů ve srovnání s ostatními barvami nám pomohla zjistit, jak si modrá barva stojí v květinovém světě. Mezi květy, které jsou opylovány bez zásahu včel nebo jiného hmyzu (tzv. abiotické opylení), se nevyskytovala  žádná modrá květina. Když jsme se však podívali na květy, které potřebují přilákat včely a jiný hmyz, aby se jejich pyl přemístil, začala se modrá barva najednou objevovat.

To ukazuje, že modré květy se vyvinuly pro možnost účelového opylování. I v takovém případě zůstávají modré květy poměrně vzácné, což naznačuje, že je pro rostliny obtížné takové barvy vytvářet a že mohou být cennou značkou zdatnosti rostlin a opylovačů v daném prostředí.

Globální četnost barev květů pro lidské zrakové vnímání ukazuje, že při zohlednění živočišně opylovaných druhů je z nich méně než 10 % modrých a u větrem opylovaných květů není zaznamenaná téměř žádná modrá barva. Barvy vnímáme díky tomu, jak fungují naše oči a mozek. Náš zrakový systém má obvykle tři typy čípkových fotoreceptorů, z nichž každý zachycuje světlo různých vlnových délek (červené, zelené a modré) z viditelného spektra. Náš mozek pak porovnává informace z těchto receptorů a vytváří tak vjem barvy.

U květů opylovaných hmyzem, zejména včelami, je zajímavé, že mají jiné barevné vidění než lidé. Včely mají fotoreceptory citlivé na ultrafialovou, modrou a zelenou vlnovou délku a také dávají přednost "modravým" barvám. Důvod, proč včely dávají přednost namodralým květům, zůstává stále otevřenou oblastí výzkumu.